Micropoecilia parae
Micropoecilia parae
  Xiphophorus nezahualcoyotl
Xiphophorus nezahualcoyotl
Heterandria formosa
Heterandria formosa
Poecilia wingei
Poecilia wingei
Poecilia wingei
Poecilia wingei
Belonesox belizanus
Belonesox belizanus
  Xiphophorus nezahualcoyotl
Xiphophorus nezahualcoyotl
Poecilia wingei
Poecilia wingei
Ameca splendens
Ameca splendens
Limia nigrofasciata
Limia nigrofasciata
  Xiphophorus nezahualcoyotl
Xiphophorus nezahualcoyotl
Limia melanogaster
Limia melanogaster
Limia perugiae
Limia perugiae
Poecilia wingei
Poecilia wingei
Štička živorodá

( Kner 1860 )

 

Původ : střední a jižní Amerika

Samec : 10 cm

Samice : 20 cm

Teplota : 24 - 26°C

Tvrdost : 20 dGH

PH : 7,5

       Základní  barva  je  šedo - žlutá  až  olivově zelená, která při dopadajícím světle má bronzový lesk.Břišní část je světlá.Na bocích větší množství tmavých teček v několika řadách.Při větším rozladění nálady rybek se tyto tečky spojí v široký pruh táhnoucí se středem těla.U kořene ocasní ploutve je tmavá kulatá světle orámovaná skvrna.Ploutve jsou bezbarvé nebo slabě nažloutlé.Samičky mají v dospělosti načervenalý základ řitní ploutve.

Tělo má tahle štika jak jinak než štikovité s dlouhou a špičatou hlavou.Hluboko rozeklaná tlama je vyzbrojena špičatými zuby.Oko výrazně velké se zlatou duhovkou.Na skřelích je zlatá obruba.Vzhledem, svým chováním i způsobem lovu připomíná naši štiku obecnou.

     

 

Živorodka štikovitá pochází ze střední Ameriky.Obývá povodí od Mexika až po severní Kostariku.Ve svém přirozeném prostředí preferují teplé povrchové vody v pomalu tekoucích řekách, rybnících a jezerech, zvláště v lokalitách, kde je bujný porost  vodních rostlin. Velice dobře snáší vody s malým množstvím kyslíku  a může být nalezena i v poloslaných biotopech jako jsou laguny a ústí řek velice blízké mořskému prostředí.

V roce 1936 rozpoznal Carll.L. Hubbs  dva poddruhy živorodky štikovité, Belonesox belizanus belizanus a více robustní Belonesox belizanus maxillosus .Právě tato robustní forma byla používána v Americe při lékařském výzkumu .Když  bylo financování tohoto programu  ukončeno, byly tyto pokusné ryby v roce 1957 vypuštěny na jižní Floridě do volné přírody, kde setrvávají do dnes.

Pro svou velikost a dravé výpady je potřeba nádrž minimálně sto a více litrů.Boční stěny je vhodné zatřít barvou nebo zalepit tapetou.Délka nádrže by měla být kolem jednoho metru, jinak hrozí, že se poraní o stěny akvária.Další nutností je celkově přikrytá nádrž, protože štiky rády při svých šarvátkách nebo úleku skáčou nad hladinu.Problém je, že díky svému proudnicovému tvaru, není při opuštění vody nic slyšet.Takže vás na nějaký problém téměř nic neupozorní.Při větší práci v nádrži, vždy předem ryby nakrmím a potom pracuji velice obezřetně, abych nezadal sebemenší příčinu k leknutí.I potom je potřeba vše zkontrolovat. Velice snadno totiž doskočí do okolních nádrží, dokonce i při dopadu na zem se znovu vymrští a jsou schopné přistát v některé níže položené nádrži.Já takhle přišel o jeden kmen endlerek. Na svého chovatele si ale rychle zvyknou a potom připlouvají k čelnímu sklu, kde koukají do čeho by se zakously.Nádrž je potřeba osázet rostlinami tak aby dosahovaly až k hladině, kde tyhle štiky tráví většinu svého času čekáním na kořist.Na část hladiny je vhodné umístit plovoucí rostliny.

Tyhle živorodé štičky jsou  velmi nesnášenlivé a  nebezpečné i k rybkám svého druhu.Zvláště dospělé samičky dokáží zabít i o něco menšího samečka.Pro svou dravost určitě nepatří do společenské nádrže.Jen ve výjimečných  případech je můžeme přidat ke klidným, přiměřeně velkým rybám, kterým nemohou ublížit.Nejlépe je chovat je samostatně, jak druhově, tak i oddělit samičky od samečků.Když je potřeba samičku oplodnit , musíme ji nejdříve nakrmit a až po té vpustíme samečka.Ten se nejdříve v uctivé vzdálenosti dvoří stereotypním trhavým chvěním těla.Protože je si sám vědomý nebezpečí, oplození proběhne rychle.Při větší známce agresivity samičky je lepší samečka ihned odlovit.Není ovšem vždy pravidlem, že by samička útočila.Někdy si páry prostě rozumí.

Březost trvá 5 až 6 týdnů.V tomto období je potřeba vhodně krmit protože v opačném případě může docházet k vrhům života neschopného plůdku.Počet mláďat se pohybuje podle velikosti samice,teploty a kvality potravy od 20 až po 200 kusů. Mláďata jsou asi 15 až 20 mm velká, která  ihned po rozplavání začínají lovit jakoukoliv živou potravu, kterou jsou schopny spolknout.Potěr se samičky ze začátku nemusí obávat.Příroda to zařídila tak, že samice asi dva dny před vrhem ztrácí predační reflex.Ten získá zpět až několik hodin po porodu.Samičku je nutné odlovit.Při vhodném krmení rostou mláďata velmi rychle.Když se začnou vzájemně napadat,  je nutné třídit rybky podle velikosti do samostatných nádrží.Asi kolem šestého měsíce jsou schopny rozmnožování a ve dvanácti měsících  pohlavně dospívají.

Živorodka štikovitá, ve svém přirozeném prostředí, loví jiné živorodky jako je třeba důvěrně známá živorodka komáří, mečovka zelená nebo plata pestrá.Pokud má chovatel dostatek živé potravy, je vše v pořádku.Jenže dospělá samice je schopná denně přijmout 3 až 5 dospělých pavích oček.Při chovu několika dospělých kusů se zdroje po nějakém čase určitě vyčerpají.Proto je rozumné vytvořit určité krmné návyky už u malého potěru.Krmit začínáme drobným živým krmivem, jen ne rybím plůdkem.Tím krmíme až později .To aby si potěr navykl na všechny druhy potravy, které potom běžně přijímá až do dospělosti.Dravé hejno mladých rybek je také snadné naučit na padající kousky nasekaného masa.Později je také, při troše trpělivosti, můžete nalákat na tenké proužky masa z pinzety.Krmení pouze neživou potravou má ovšem za následek podstatně pomalejší růst.

Když jsem získal svou chovnou skupinu, řešil jsem za krátký čas problémy s nedostatkem krmiva.Rybky byly starší než jsem předpokládal a odmítaly jakoukoliv jinou potravu než  živé rybky.Ty ovšem v řádu stovek kusů za relativně krátký čas byly zkrmeny, a co dál .... . Náhoda tomu chtěla, abych tenhle problém vyřešil.V chovné skupině, která mezi tím zesílila, byli dva utlačovaní a zesláblí samečci.Odlovil jsem je do vedlejší nádrže a postaral se o ně.Zřejmě protože v hejnu strádali a nedostali se k potravě, v karanténní nádrži začali přijímat živé pakomáří larvy.Z dřívějších zkušeností jsem věděl, že jedna skupina ryb naučí druhou přijímat jiný druh potravy, kterého si dříve ani nevšimly. Takže když samečci zesílili, nakrmil jsem ostatní a vpustil je mezi ně.Po jednodenním půstu jsem začal krmit živými pakomářími larvami.Samečci připlavali k přednímu sklu a začali lovit.Po pár dnech očumování se přidali i ostatní. V nádrži mám ještě pár Ancistrusů na čištění nádrže, kterým občas vhodím pár mražených patentek.Když jsem to udělal nyní, připlavaly štiky a začaly k mému překvapení lovit.A nevadí jim to dodnes, když už jsou dospělé a krmím jak rybkami tak živými patentkami.Nutno dodat, že i mraženými se dovedou poctivě přecpat.

Je impozantní sledovat dospělé samice jak číhají ve spleti rostlin na chvíli kdy opravdu neminou cíl.Pravdou je, že útok neopakují.Jiné je to u dospívajících štiček.Tam  někdy lov připomíná smečku psů a prchajícího zajíce.Někdy silnější štička vyrve slabší štičce rybku s tlamy, nebo na ni dokonce zaútočí a kořist si vezme sama.V tomhle případě je vhodnější do nádrže vpustit více krmných kusů najednou.Ale nepřehánět, protože velké množství je při lovu ruší, takže jejich útoky jsou méně úspěšné a mohou trpět hladem.

Máte-li dostatek odpovídající potravy a dostastatečné prostorové možnosti je tento druh v podstatě bezproblémový.Rybka není choulostivá na životní podmínky a je opravdu vytrvalá.

 

Zdroj :

Dokoupil N.,Živorodky, SZN, Praha, 1981.

Sterba G., Akvaristika, Práce, Praha, 1972.

Internet.

 

Foto & Design © Josef Tomanec 2007 - 2017
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one